Další inside text Seznam Zprávy přímo s hlasy vládních politiků potvrzuje, že vláda s dezinformacemi nedělá nic. Stejně jako potvrzuje, že je to vinou ODS, která navíc tématu absolutně nerozumí.
„Dostali jsme luxusní čtyři roky, kdy jsme s tím mohli něco dělat, a víc než polovinu jsme promarnili. V tuto chvíli je stát proti dezinformacím impotentní,“ říká poslanec a lidovecký expert na otázky bezpečnosti Jan Bartošek.
Pojďme si ale nejdříve říci několik vstupních parametrů, které jsou k tématu potřeba.
To, jak velká skupina obyvatel bude vnímavá k dezinformačním narativům, určuje kromě historických vazeb i to, jak stát (politici, úředníci) řeší nejzásadnější problémy jeho občanů.
S důkazy, jak vláda ve vyvracení dezinformací zaspala, se nyní tváří v tvář setkává ministr vnitra Vít Rakušan na svých výjezdech. Například při debatě v Sokolově byla řada diváků neochvějně přesvědčená, že v Klánovickém lese vraždil Ukrajinec, nikoli vrah z filozofické fakulty – a policie to dle nich tutlá.
A tady prostě máme velké rezervy, které ruské propagandě, která všech našich slabin využívá, nahrávají.
Namátkou třeba nedostupné bydlení, drahé energie, drahé potraviny, vysoká míra inflace, nedostatek míst na středních školkách, ale i ve školkách, velmi drahá data, nedostupná zdravotní péče (mnoho lokalit s nedostatkem praktiků, zubařů i specialistů – aktuálně se třeba mluví o kolapsu dětské psychiatrie), vysoká míra předražených exekucí, chybějící zákon o sociálním bydlení, atd, atd)
Je jasné, že v každé zemi západní Evropy se nějaké problémy vyskytují taky, u nás je však jejich koncentrace hodně vysoká.
„Máme koloběžku, se kterou jedeme proti tanku. A pokud s tím nic neuděláme, bude se to jen zhoršovat,“ souhlasí i poslanec TOP 09 Michal Zuna.
Dalším důležitým bodem je samotná strategie boje s dezinformačním ekosystémem.
Na platformu sociálních sítí a diskuzních fór, která je ale v ČR v ovlivňování názoru populace poměrně významná, platí tři obecné zásady:
- Rychlost sdělení (u třaskavých témat dezinformátory svým vysvětlením předběhnout)
- Způsob komunikace (jednoduchá, sloganovitá sdělení, časté opakovaní – není to pro naši bublinu, ale míří na lidi, kteří politiku nesledují a na složitá a dlouhá vysvětlování by si nenacházeli čas)
- Mediální výtlak (souvisí s předchozím – vaše teze a vysvětlení jevu, události musí každý příjemce vidět minimálně tak často, jak uvidí na sociálních sítích, diskuzních fórech a v médiích teze proruských entit)
Začátky boje s dezinformacemi přitom byly minimálně navenek ambiciózní – Fialův kabinet ustanovil speciálního vládního zmocněnce Michala Klímu. Ten připravil poměrně odvážný plán, který zahrnoval i možnost vypnutí dezinformačních webů nebo nový trestný čin šíření dezinformace. Klímův úřad ale vláda zrušila. (A to mimo jiné i po tlaku očividných ruských kolaborantů)
Viz sada následujících screenů ⬇️
A takovéto persony mají vliv a prostup do vlády, sněmovny a senátu. Přes ODS, ANO, SPD a jednotlivé senátory například Kovářovou a Hrabu. Zase viz obrázky.
Jeden z účastníků z řad politiků Kobza zde ⬇️
O tom, jak hlavní představitelé tzv. „Společnosti na obranu svobody projevu“ intenzivně do společnosti šíří narativy ruské dezinformační války, jsem se podrobněji podíval ZDE.
A nejen to:
V zemi normálně mohou vycházet české verze ruského propagandistického Sputniku, který byl na území EU zakázán.
V ČR mimochodem rozšířil deep fake video, které mělo ovlivnit prezidentskou volbu ve prospěch Andreje Babiše..
A nic. Jedeme dál, působení nepřátel na naše spoluobčany dovoleno…
Pobaltí, které je dalším takovým dezinformačním cílem, tyto weby zakázalo. Slovensko, které je cílem taktéž, nikoliv…
Na konci loňského roku premiér po kritice, že vláda téma dostatečně neřeší, zřídil novou funkci poradce pro dezinformace. Stal se jím politolog z brněnské univerzity Miloš Gregor. Ten ovšem nedostal na Úřadu vlády téměř žádnou podporu – nemá exekutivní pravomoci, vlastní rozpočet ani pod něj nespadají žádní lidé. Kritici tak v souvislosti s jeho pozicí mluví o jakémsi fíkovém listu – funkci, která existuje hlavně proto, aby to vypadalo, že vláda něco dělá.
Dál: protože boj s dezinformačními narativy ovlivňující názory lidí a voličské preference je jedním z klíčových problémů naší současnosti, musí chodit politici do médií nabrífovaní (obzvlášť na duely se zastánci ruského pohledu na věc), aby věděli jak ten daný problém efektivně a srozumitelně komunikovat, aby svého protivníka v médiích viditelně u běžného diváka přeargumentovali, nebo prostě vizuálně porazili.
Na to prostý selský rozum nestačí, stejně jako na to nestačí fakt, že máte prostě pravdu.
Je to odborná komunikační záležitost.
Seznam Zprávy oslovily také premiéra Petra Fialu, zda se mu činnost vlády zdá dostatečná a zda nezvažuje posílení. Podle Fialy se vláda tématu věnuje pečlivě. „Nastavili jsme systém boje s dezinformacemi mezi nově vytvořeným Oddělením strategické komunikace při Úřadu vlády a příslušnými rezorty, které se problematice na různých úrovních věnují,“ napsal SZ premiér.
… a je to.
Dál: Naší českou specialitou jsou řetězové majly, které jsou speciálně pro skupinu seniorů velmi toxické.
Měly by se dostat do intenzivního hledáčku médií a především na obrazovky televizí, aby časem část příjemců pochopila a vzala za své, že tyto majly v zásadě slouží jen jako platforma pro lži a šíření strachu.
Ty iniciativy, které se jim věnují (elfové, ČRo, některé FB stránky) nedokáží svoje zjištění dostat k velkému počtu příjemců a ani v dostatečné intenzitě. Viz příklad dobrého materiálu bez průniku.
Také přímo v ODS jsou přesvědčeni, že je téma pokryté dostatečně – stačí prý lidem říct, když nějaká informace není pravdivá. „Dezinformační vlny nejsou nic nového a bojovat se proti nim dá jediným způsobem: pravdou. Proto naši kandidáti i další představitelé vyvrací různé mýty, kdykoli k tomu mají příležitost,“ říká Annie Drbohlavová z tiskového oddělení strany.
Víc by o nich měli v médiích mluvit i demokratičtí politici a využít svého mediálního vlivu, vždyť jsou na obrazovkách v podstatě každý den.
Míra dezinformací, misinformací a mediálních manipulací už je v Česku tak intenzivní, že začíná ohrožovat samou podstatu demokracie a naše geopolitické směřování. (podívejme na společenský posun na Slovensku).
Odpor jde především z ODS. TOP 09, lidovci i část Starostů by naopak byli ochotni nějakou formu omezení zvážit. „Dvakrát jsem tu otázku dostal na jednání K5, upozorňoval jsem na to. Dokud nebude řešení na vládní úrovni, tak nebude žádné,“ dodává lidovec Bartošek.
Činí naši společnost zranitelnou a hysterickou, která neumí adekvátně rozlišovat skutečné hrozby a tudíž na tyto hrozby i špatně reaguje.
Viz například idiotské argumenty proč přestat podporovat Ukrajinu. Přitom by to pro Česko znamenalo vyšší riziko války, mnohem vyšší výdaje na zbrojení, mnohem vyšší počet uprchlíků, mnohem vyšší tenzi sociálního státu – a samozřejmě by to přineslo vyšší počet hlasům proruským (SPD, PRO) a bezobratlým (ANO, Přísaha) populistům.
A na závěr: obecně platí, že by se demokratické strany měly přestat zabývat postojem ODS a normálně jej obejít, tedy pokud jsou si skutečně vědomy toho, jak velký problém dezinformace pro Česko představují.
Není čas na rozpaky, jsme ve válce.
Úvodní obrázek via film Válka s mloky
Černobílé části textu jsou (kromě screenů) citace výše zmíněného článku.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji