💰 Na daně nechce (kromě Pirátského zdanění velkých komerčních ploch) dle slibů žádná strana sahat. OK.
Nicméně odborníci z vícero nezávislých (na vládě a politických stranách) tvrdí, že schodky rozpočtu už prostě nemůžeme utáhnout jen škrty na výdajové stránce. OK
A co tedy teď?
💰 Julie Hrstková, HN:
➡ “Ambici zkrotit rostoucí státní dluh nemá žádná strana.
Stačí se podívat na programy – většinu daňových slibů jde shrnout do přísloví „volič se nažere a dluh zůstane celý“.
➡ “V žádném programu se nedá najít nic, co by dokázalo přinést aspoň sto miliard, tedy sekyru, kterou do něj zrušením superhrubé mzdy zatnuly „rozpočtově zodpovědné“ ANO a ODS.“
➡ “Prostě lákání voliče na program snižování schodku vyžaduje voliče, který neumí počítat a schodek ho naprosto nezajímá.“
➡ “Přesto jsou daňové návrhy politických stran důležité – a jestli ne pro získání, tak pro odpuzení voličů. V tom exceluje koalice Pir/STAN, jejíž danění příjmů z prodeje firem či zvýšení daně z komerčních nemovitostí (kterou si města mohou už nyní do jisté míry upravovat sama), je z pohledu byznysu děsivější než třeba sociální demokracií navrhované progresivní zdanění příjmů.“
➡ “Rozhodovat se podle daňových programů, kde převažuje populismus nad realitou, nelze. Člověk by měl mít na paměti jediné: rozpočtový deficit nemůže růst donekonečna, protože trest finančních trhů přijde rychleji a bude tvrdší než nespokojenost voličů. Daně bez ohledu na sliby a programy porostou, a to prudce.“
💰 Jan Pavec, Deník N:
➡ “ČR se až donedávna v evropském srovnání řadila mezi země s relativně slušnými daňovými výnosy. Poměr vybraných daní a dalších povinných plateb byl vzhledem k velikosti ekonomiky průměrný. V roce 2019 mělo v rámci unijní sedmadvacítky poměrově čtrnácté nejvyšší výnosy z daní. Obecně se více vybírá v západoevropských zemích, méně naopak na východě kontinentu.“
➡ “S pozicí českého daňového systému ale výrazně zahýbalo zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka na konci loňského roku. Změny vedly k výraznému snížení daně z příjmu fyzických osob. Náklady se budou ročně pohybovat kolem 100 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová navíc prosadila zrušení daně z nabytí nemovitosti, čímž státní kasa přišla o další roční příjem zhruba 13 miliard korun.“
➡ “To všechno se projevuje na objemu peněz, které českému státu plynou. EK odhaduje, že se tuzemské příjmy z daní a povinných odvodů napřesrok oproti roku 2019 sníží o tři procentní body českého HDP. To znamená propad příjmů kolem 150 miliard korun. Česko tak bude v poměru k velikosti ekonomiky vybírat sedmé nejnižší daně v EU.“
➡ “Do toho výrazně rostly výdaje, loni vyskočily v poměru k HDP o zhruba šest procentních bodů. Nárůst byl vzhledem k šíření koronaviru očekávatelně vysoký, jak ale upozornil NKÚ, jen polovina z navýšených výdajů souvisela s pandemií.“
➡ “To všechno vede k tomu, že ČR podle propočtů Národní rozpočtové rady narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Pokud toto zákonné ustanovení nebude chtít zrušit nebo zmírnit (jako se to už stalo i s dalšími rozpočtovými pravidly), bude muset skokově hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. To by znamenalo obrovské a bolestivé škrty.“
➡ Národní rozpočtová rada, která vyhodnocuje stav českých veřejných financí: „Je patrné, že konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů. Pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství.“
💰 David Klimeš, Aktuálně.cz
➡ “Česko se před sněmovními volbami proměnilo ve stát, kde žádná daň není dost nízká, aby nemohla být nižší či dokonce zcela zrušená. Zároveň není snad žádný výdaj státu, který by nemohl skokově nabobtnat o desítky miliard.“
➡ “Rozpor mezi příjmy a výdaji eráru přesahuje dosud obvyklé předvolební kupování voličů, které vždy přišlo na maximálně jednotky miliard. Nyní se příjmy a výdaje rozjíždí o stovky miliard, státní dluh bobtná a žádná ze stran nemá hodnověrný plán, jak dát veřejné finance zase do pořádku.“
➡ “Propad České republiky o 5,9 procenta HDP v roce 2020 byl značný, ale některé státy covidový rok zvládly ještě hůře. Ale aby další rok 2021 skončil ještě horším číslem, to je unikátní. To se podařilo jen pár zemím a největší propad hlásí právě Česko (-7,8 procenta HDP) poblázněné předvolebním rozhazováním.“
➡ “A to pořád ještě není to nejhorší. Všechny státy EU mají již naplánovanou konsolidaci veřejných financí, aby si nemusely nadále draze půjčovat na trzích na neudržitelný dluh. V roce 2024 se skoro všichni chtějí vrátit jen k mírným schodkům, některé jako Německo dokonce k přebytku. Saldo přes 5 % HDP mají naplánovány jen dva státy – Rumunsko a Česko, které ještě před třemi lety patřilo k premiantům v EU.“
➡ “Mohlo by se zdát, že extrémní výdaje v roce 2020 a 2021 šly hlavně na boj s pandemií. Ve skutečnosti z premiérem slibovaného více než bilionu korun šla na covid asi jen 1/4. Zbytek šel na nejrůznější prolobbované dlouhodobé úpravy daní, dotací a dávek, které jen minimálně souvisí s pandemií, ale zato způsobují rozvrat veřejných financí.“
➡ “Ať už tak po volbách nastoupí jakákoliv vláda, bude muset začít šetřit i hledat nové příjmy. A to nikoliv kosmeticky, ale hodně drsně.“
🏇 Taková je zhruba situace ohledně daní a politických vlády i opozice krátce před volbami.
Vím, že tato informace volby nerozhodne, není to nic emočního (tedy alespoň nyní), ale je dobré alespoň vědět, kam směřujeme a co se už už vynořuje za obzorem.
Od vlády se uhýbání očekává, u opozice je škoda, že nenašla odvahu. Lidé nejsou hloupí, aby základ problému nepochopili, ale muselo by se s nimi o tom mluvit a diskutovat.
A na férovku.
Každopádně, máme – li mít alespoň šanci, že se tento a další problémy začnou řešit ku prospěchu nás všech, jinak řečeno že dojde k výměně vládní garnitury, je asi jediná šance: volit jednu ze dvou demo koalic a doufat, že situace kolem 5 % stran se vyvrbí tak, že to Babiš na 101 mandátů neposkládá.
Protože jinak poskládá celou zemi…
Foto: Seznam Zprávy.cz
