Mediální bitva o důchody

Počty seniorů se zvyšují, navíc jde o ukázněnou voličskou skupinu (chodí volit) a tak není divu, že si je politici snaží předcházet.

Kvůli tomu se nedělala a nedělá důchodová reforma (aby vlády nikoho nenaštvaly) a proto se obě opoziční strany snaží intenzivně zaklínat bojem o vyšší penze, neboť ty jsou prý směšně nízké.

Současná vláda, ačkoli jistě ví, že tomu tak není (náhradový poměr, tedy výše důchodu k průměrné mzdě se v poslední cca dekádě zvedl o pětinu a nyní je poprvé v historii před 50 %), však nechce seniory příliš provokovat a tak lži ANO a SPD vyvrací podle mého soudů až příliš nesměle.

Než se podíváme na reálná čísla, je potřeba říci, že problém skutečně není výše důchodů, ale systém valorizací, který neustále nejvíce zvyšoval ty nejvyšší penze, zatímco seniorům s nejnižšími důchody – a tedy nejvíce sociálně ohroženým – se jejich důchody zvedaly jen minimálně.

„Bez úpravy důchodů to nepůjde. Poslední tři roky jsou jasným vítězem současné krize právě důchodci. Jejich náhradový poměr stoupl, zatímco těm, kteří důchody platí, klesly reálné příjmy skoro o devět procent. Ale když společnost chudne, tak se důchodci nemůžou tvářit, že se jich to netýká.“

Miroslav Kalousek v prosinci 2022

Daniel Prokop a jeho PAQ research taky tvrdí, že senioři jsou v krizi relativně dobře finančně saturováni, nejvíc dopadá na domácnosti samoživitelek s dětmi.

„Kdybyste se mě zeptal loni v červnu, tak bych řekl, že nejhůř jsou na tom důchodci, především ti samostatně žijící. Tři vlny valorizací důchodů, dvě loňské mimořádné a jedna řádná letos v lednu, jim ale hodně pomohly. Když sledujeme, kolik jim z důchodu zbývá po zaplacení nákladů na bydlení a jídlo, tak vidíme, že jsou na tom v průměru podobně jako před nástupem inflace někdy v listopadu roku 2021.“
Daniel Prokop, duben 2023

Senioři, stejně jako by tomu bylo u jiných skupin společnosti, by se ovšem dalším zvyšováním penzí nebránili a tak si je zejména Babiš s Okamurou k sobě zavazují, zatímco současnou vládu, která (lehounce) zkrouhla valorizační vzorec, považuje většina z nich za jim nepřátelskou.

Tak to ale není, i politici 5k stojí o jejich hlasy, jenže přece jen u nich částečně vyhrává zodpovědnost a prostě museli současný trend nárůstu penzí trochu zpomalit.

Zatímco v letech 2006 a 2007 připadlo na jednoho seniora ve věku 65 a více let 4,5 osoby ve věku 20 až 64 let, do roku 2019 se tento počet snížil na hranici tří a na konci roku 2021 dosáhl 2,8 osoby.

Současní třicátníci a možná už i čtyřicátníci, si mohou o současných důchodech (vzhledem k průměrnému platu) nechat jen zdát.

Stát by se měl umět postarat o skupinu lidí, kteří jsou ve skutečném sociálním ohrožení, ale nemá na to, přidávat všem plošně takové peníze, jako v posledních desítkách měsíců.

Průzkum Život seniorů v Česku

Pařížská společnosti Natixis hodnotí kvalitu života v jednotlivých zemí.

Nezkoumá jen výši penzí, ale i  kvalitu a dostupnost zdravotní péče, sociální programy nebo kvalitu životního prostředí.

A Česká republika si nevede vůbec špatně. V hodnocení 150 států obsadila desáté místo.

Společnost Naxis vysvětluje, proč se Česká republika drží takto vysoko: „V roce 2012 začala na 22. místě a letos je země celkově desátá. Hlavním hybatelem jsou od té doby subindexy financí a materiálního blahobytu.“ 

🏇 Výše penzí se zkrátka stala, vzhledem k zastoupení seniorů ve společnosti a i voleb, předmětem neférové války, v níž jde politikům ve skutečnosti o samotné důchodce až posledním místě. Speciálně ti z ANO stojí za špatným hospodařením státu a tedy i za zvyšujícími se schodky rozpočtu zcela jistě víc, než většina vládních stran.

Reálně však čeští senioři jako celek skutečně neživoří, čísla nelžou. A pokud pokud pociťují následky ekonomické krize, měli by vzít v úvahu, že je pociťuje většina segmentů společnosti úplně stejně, ne – li hůř.

Vláda by zase měla umět v systému vyhledat ty, kteří skutečně pociťují chudobu a nedostatek a ty zachytit do podpůrné sociální sítě a pomoci jim.