Mocná síla slova

Článek, z něhož budu citovat je o Miloši Zemanovi, popisuje některé jeho nepěkné skutky a slova.

Tomu pánovi se vhledem k jeho politice a významu už tak věnuji až příliš často a tak tentokrát podrobnosti stranou, ostatně, kdo chce, odkaz je zde.

Ale zaznívá v něm něco, co a jak bych chtěl, aby dokázali naši politici takhle jednoduše vysvětlit lidem:

„Česká veřejnost zatím drží fascinující, obdivuhodnou a nikdy nevídanou úroveň pomoci a solidarity s Ukrajinou.“

„Je na vládě, aby veřejnosti otevřeně řekla, že se musíme připravit na dlouhé období, ve kterém zažijeme nepohodlí a omezení, větší a bolestivější, než jsou rostoucí ceny paliv a pohonných hmot.“

„Že s největší pravděpodobností naše hospodářství neporoste, že nebudeme mít víc, ale méně, a o to méně se ještě budeme muset rozdělit v rámci Evropské unie s milióny válečných uprchlíků.“

„Že na to jako Evropané máme a že jsme na to hrdí, protože Ukrajinci bojují i za naši svobodu a demokracii. A tohle je cena, kterou chceme zaplatit.“

🏇 Tesat do kamene.

Já netvrdím, že se politici vlády o komunikaci nesnaží, ale dlouho bylo vidět, že prostě předpokládají, že lidi, protože jich dost pomáhá, mají stejně zásadový postoj jako sama vláda.

Teoreticky většina dost možná ano, ale za prvé je většina lidí terčem dezinformačních kampaní, které prostě nemalou část znejistí. Hlavně ale, na rozdíl od vlády, se velké části zdražování energií, PHM, potravin a dalších komodit, spojení přímo či nepřímo s ruským válčením, začínaly existenčně dotýkat.

Navíc ze všech těch událostí, informací a vývoje cen se musela k rodinám dostat obrovská nejistota, ohledně zimy a dalšího vývoje vůbec.

Mediální výtlak, emoce a jednoduchost sdělení. Pak to musí jít.

(Úvodní foto: Ingrid Romancovová, Evropský rozhled)