✔️ „Moje nejdražší Haničko, přeji Ti všechno nejlepší k Tvým narozeninám.
Mrzí mě, že Ti tentokrát nemohu pomoci sfouknout svíčky.
Alespoň Ti posílám toto srdíčko jako talisman a přívěsek na náramek. Nevyrůstáš z šatiček? Popros tatínka nebo Jiřího, aby promluvili s tetami o tom, že by moje velká slečna měla mít nějaké nové šaty. Stále na Tebe a na Jiřího myslím.
Mám se dobře. Nezlobíš? Napíšeš mi? Doufám, že s Jiřím pokračujete ve studiu.
Mám se dobře. Haničko, tolik mi chybíš.
Libám Tě. S láskou Tvoje maminka, květen 1941, Ravensbrück.“
Dopis, v té době desetileté Haně Bradyové, od její maminky vězněné v koncentračním táboře, kde později zahynula.
Svoje děti už nikdy neviděla.
Tatínek Hany byl gestapem zatčen jen o čtyři měsíce později.
O oba sourozence Bradyovi (bratr Jiří o tři roky starší) se pak staral strýc.
14. května 1942, krátce před jejími jedenáctými narozeninami, přišel Haně příkaz k nastoupení do transportu a byla spolu se svým bratrem převezena do terezínského ghetta.
V tzv. „dětském domově L410“ strávila další dva roky. Z tehdejšího období se po ní zachovalo 5 kreseb.
23. října 1944 byla transportována do Osvětimi a ihned po příjezdu zavražděna v plynové komoře. Bylo jí třináct a půl roku…
❓ Je tu ještě někdo, komu tohle připadá stejné jako omezení proti šíření Covidu?
