Podobenství o tom, jak si nás tu populisté a ruská dezinfoválka dávají.
V poslední době jejich nástup zarazily dvě zásadní události, pandemie (Babiš out) a válka (kremloboti out). Máme šanci změnit průběh zápasu, ale bude hodně těžké jeho celkový vývoj změnit.
Oni pracují se lží a strachem, to bude vždy o krok vepředu. Pokud tedy konečně nepřevezme na tomto na tomto poli aktivitu stát.
“Naše vítězná desetiletka – podobenství o nadšení, který samo o sobě nestačí.
🏇 Už od roku 2008 (radar v Brdech) se jede po trase, kterou nalajnovali ONI 
️ a po hraje se podle JIMI vyprefabrikovaných pravidel. Tedy spíše tak, že oni žádná pravidla dodržovat nemusí, zatímco demokracie ano.
🏇 Kromě toho prvního mače, kdy jsme na rozdíl (například od hnutí Ne základnám, že?), vůbec nevěděli co je ve hře, nám už v posledních letech došlo, (první Zeman, poslední parlamentní volby, druhý Zeman), že se blíží derby a že je třeba se na něj chystat, jinak ho projedeme.
🏇 Bohužel naše příprava je ve srovnání se soupeřovou amatérská, v duchu, “stačí chtít a pravda a láska zvítězí“. Ne přátelé, to v souboji s FSB, xenopopulisty a společností bez mediální výuky nestačí a nikdy stačit nebude.
🏇 A nestačilo by to ani před časem panu Havlovi & spol, kdyby tehdy zároveň neskonávala komunistická východní říše na ekonomické úbytě.
Jejich hesla, kromě dokonalé taktické přípravy, jsou jednoduchá a účinná už od starověku.
1. “cukr a bič“- někoho si koupit, jiné zastrašit či vydírat
2. “divide et impera“, vzhledem k tomu jak se jim daří každý den nás více a více rozdělovat, nemusím psát dál.
3. “účel světí prostředky“ a to je to hlavní. Na své cestě za vítězstvím se nezdržují pravdou, férovostí a politickou soutěží, prostě se zaměří na nejdostupnější cílovou skupinu, která v danou chvíli překotí ten poměr hlasů na jejich stranu. Vzhledem k naší národní sebelítosti, neustálé nespokojenosti a neschopnosti se vyrovnat se svou vlastní minulostí, jim stačí překlopit k sobě vždy tak maximálně 10% voličského elektorátu.
Připadá vám doteď text zbytečně pesimistický?
🏇 Tak si pojďme tu naši “vítěznou dekádu“ čtyř střetů se soupeřem ️ shrnout:
1️⃣. Radar: první a nejsnadnější porážka, bez obrany, brankáře, tím hůře, že s prozápadním kapitánem Topolánkem.
Tady si nás otestovali, jako dělají dobří cyklisté s peletonem na prvním větším kopci závodu. Nastoupí si a podle toho, kdo jim uvisí v háku, si zjistí, kdo jim bude dělat obtíže a naopak, s kým bude výhodné v rozhodujících chvílích spolupracovat.
První střet s hybridní válkou FSB jsme jako stát v podstatě ani nezaregistrovali a to patrně ani včetně bezpečnostních složek- a už bylo po něm. 0:1
2️⃣. První Zeman: něco už dávalo tušit, když se říkalo, že Zemana přemluvili k návratu Rusové. Bohužel hodně z nás zapomnělo kdo je Miloš Zeman, ale to nás neomlouvá, prostě jsme nebyli připraveni na setrvalý tok jeho manipulací, lží a křiváren, které mu pomáhali ovšem šířit zhusta figurky spjaté s komunistickou érou, od Šloufa, až po Zavadila.
V souvislosti s letošní volbou bych připomněl modelovou situaci, kdy se z několik měsíců v průzkumech poměrně jasně vedoucího Jana Fischera, aniž ten ovšem jakkoli změnil kampaň a své vystupování, najednou na stránkách většiny médií a v ústech mnoha politiků, stalo nevýrazné želé s nejasnou minulostí, které nebude mít schopnosti na to, aby řídilo stát. A Jan Fischer se poroučel v průzkumech dolů a asi dva, tři měsíce (už přesně nevím), před volbami vyklidil místo v čele pelotonu hádejte komu…
Stáli jsme s otevřenou pusou, a poté kdy pan z Кремля vyhrál, jsme si navzájem poslibovali, že to už příště nedopustíme, že už nebudeme tak naivní… 0:2
Mezi 2. a 3. přichází okupace Krymu a koncept hybridní války se stává posléze veřejně známou věcí.
3️⃣. Předposlední parlamentní volby: v mezičase se hřiště výrazně změnilo a na mnoha místech se bůhví odkud objevila hnědorudá tráva, kterou umně zasadil soupeř a hnojil jí naším strachem ze zde neexistující migrace. Soupeře nadnášela a nám podkopávala nohy…
Oni makali, my už byli schopni jim částečně koukat pod ruce, věřili jsme: nikdo přece není tak hloupý, aby věřil např. Okamurovi ty jeho očividné lži a aby si nepamatoval, jak minule vytuneloval svou xenostranu.
U Babiše se naše víra skoro přetavila v jistotu, “není přece možné, aby lidi neviděli, jak říká jen to co chce volič slyšet, jak často lže a hlavně jak neskutečně čachruje s financemi“ (eufemismus jako 
).
V každém národě je ale menšina lidí, která nereaguje na fakta, která má svůj vlastní selský rozum, který si vypěstovala na Vysoké škole života. Pokud ji trošku pomůžete propagandou a propojíte jí s frustrovanou (částečně oprávněně) částí populace, může JIM to v součtu hodit asi tak 115 křesel ve sněmovně. Teď už to víme taky… 0:3
4️⃣. Druhý Zeman: Tady jsme si byli skoro jisti, že teď, když Zemana celý národ zná, může bilancovat jeho pětiletou jízdu, kterou sledovala s úžasem celá Evropa, není reálné, aby byl tento sedminásobně uznaný lhář, figurka mafie a Kremlu, byl do čela státu zvolen opět.
A skutečně, protože pán, který se mandátem v podstatě 
, měl tak špatné první kolo, že nás museli ️ povozit na kolotoči, který asi měli připravený až na další mač. Ten by se ale býval, pokud by Zeman prohrál, vůbec konat nemusel.
Tak bylo třeba kopnout do vrtule a udělat ze suchého profesora, dlouholetého předsedy akademie věd, pedofila, STBáka, homosexuála, Kalouskovu loutku, Sorosovu loutku, Merkelové loutku a hlavně vítače, bo na to Čech, který volá policajty i na kominíky a folklórní soubory, v domnění, že mu Baghdádí příchází zavést do špajsky šariju, slyší víc, než kdysi na milióny z kupónovek od Koženého- a to už je opravdu unikum, byť trošku kýmsi vymazlené, že?
Takže, ač tentokrát skutečně, už poněkud vystrašený prozápadní tábor, mohutně mobilizoval, na první ostrý válečný střet, kdy byla ČR zasažena plnou palbou, opět připraven lépe nebyl.
Opakuju, že ono to z principu asi našimi dosavadními zbraněmi, jejichž hlavní náboje jsou především víra v dobro, pravdu a lidskou racionalitu, proti útoku na nejspodnější a nejtemnější věci v člověku, takto nepůjde, obzvláště, když se bojuje třeba jen o pětinu těch nejvíce zranitelných. No, je to 0:4.
5️⃣. Parlamentní volby 2021- otočení trendu, nebo jen time out?
Odpověď dá až budoucnost, co už víme teď je, že demokratické strany i přes možnost sestavení vlády, většinu voličů neoslovily, ta zůstala věrná extrémistům a populistům. Každopádně, zaznamenejme si změnu skóre na 1 – 4.
Budoucnost má i přesto vláda ve svých rukách, ovšem dívá se spolu s námi do propasti, kterou představují krize ekonomická, uprchlická, klimatická, válka a s ní spojené ceny PHM i energií.
Tento zápas nekončí.
V dalším pokračování se bude hrát o pokračování našeho prozápadního směřování, odklonu od demokracie (je – libo vládu ANO- SPD +např. Trikolora, Přísaha, KSČ? Příště už se procenta patrně tak hezky nesejdou) a třeba i v delším horizontu o vystoupení z EU. (Nezapomeňte, ž EU od loňska už může sama soudit a odsoudit nelegální čerpadláře).
A taky se bude hrát i o to, kam až dojde Putinova expanze, jako cíl označili celou východní Evropu Rusové několikrát. Což se samozřejmě bude mnohem líp řešit s prozápadní vládou, než např. s Babišovou, v čele země.
Předzápasy toho všeho mohou být (sledujte Maďarsko) jednak snaha o likvidaci veřejnoprávní televize a rozhlasu a dalších nezávislých médií, některých lidskoprávních neziskovek, občanské společnosti a příprava voličů na podporu referenda o vystoupení (ONI pak řeknou “my vlastně ani referendum nechceme, ale lidi na to tlačí“) a kampaň k samotnému referendu. Ta by zcela jistě byla ještě mnohem více zákeřnější a tvrdší než tato přípravná fáze k referendu, tedy instalace ruské 
na Hrad.
Vše je samozřejmě ještě pořád otevřené, ale oni hrají to, co chtějí a my se horko těžko bráníme, (např. paragrafy o popírání genocidy máme? ANO – využíváme je? NE) byť úporně a statečně, ale nakonec soupeř buď vždy zavěsí z ofsside, nebo jim rozhodčí pískne v nastaveném čase penaltu v podobě emajlů pro seniory, nebo bilboardů pro naprogramované posery. Však víme….
Prostě když se podíváte na těch posledních deset let, soupeř si s pomocí rozhodčího několikanásobně zvětšil hřiště, hraje navíc v podstatě pořád přesilovku a jestli půjdeme i do dalšího zápasu tak jako vždycky, s tím, že “tentokrát už to musí vyjít, vždyť je každýmu jasný, co by prohra pro ČR znamenala“, myslím, že po něm budeme opět potřebovat na cestě do Drážďan, či do Tunisu pasy a někam zase i vízum.
Závěr: A tak to prostě je: Vždycky, když má dojít k mači, vystoupíme na cestě k němu z vlaku, tam už na nás čekají JIMI přichystané taxíky, do kterých ochotně VŠICHNI svorně naskáčeme, (migranti, lithium, Piráti aka největší nebezpečí demokracie), které nás ale dovezou na opačný konec města, co nejdál od stadionu, na němž zápas probíhá, tam nás vysadí a mezitím si to na hřišti bez nás vyhrají.
Po zápase, kdy se dozvíme výsledek, jdeme zklamaně zpátky k nádraží a opakujeme si, že tentokrát to bylo naposled a příště už nás určitě nedostanou…
Pokud nezměníme taktiku a způsob boje, bude to zase dtto, v rozhodující chvíli poběžíme vstříc JIMI narýsované fata morganě (např. ekonomická krize jako ,,zásluha“ současné vlády) a oni si v klidu počkají až jim soudce pískne pentli…
Dokud si nepřiznáme, že proti nám vede Rusko válku, (a ano v čele s prezidentem naší země, exprezidentem, jeho synem, komunisty, největším Čechem z Japonska, obdivovateli Donalda Trumpa, Viktora Orbana, celého dezinformačního ekosystému, atd, atd,) nikdy nebudeme schopni tento status v němž kráčíme zpátky k východním poměrům, změnit.
Víte, teď- přihlédneme -li k vládní sestavě, vypadá vše optimisticky, ale můžeme všichni najisto říci, že například do roka nebudou předčasné volby? Až dolehne na lidi skutečná tíže vysokých cen za energie, zvýšené splátky v bankách, možná další vlna Covidu, atd?
Vše pod tlakem populistů, xenofobů (tentokrát na válečné uprchlíky z Ukrajiny), dalších extrémistů, Hradu, dezinfoscény, TV Prima, páté ruské kolaborační kolony, odborů?
Vydrží naši spoluobčané tlak, kdy bude třeba držet hodnoty i v pro ně těžkých tíživých (a možná zatím nezažívaných) ekonomických obtíží?
Dokáže jim vláda, sama v klinči dalších krizí, dostatečně pomoci?
Naší nadějí snad může být globální západ. Pokud spolu s Ukrajinci, srazíme Rusy na kolena, velmi se sníží vliv nepřátel demokracie a ruských přisluhovačů a země by si snad před dalším soubojem o budoucí podobu světového řádu (protože nic jiného se právě v těchto měsících neodehrává), tentokrát s totalitní Čínou, vybereme oddechový čas, který by měl sloužit k ekonomické i společenské stabilizaci.
Ať tak či tak- selanka, jako před deseti, dvaceti lety už je definitivně minulostí a nás čeká doba, o níž se dá říci, že „tlustý půjde do tenkejch…“
Snad už jsme natolik dospělí, že to zvládneme.
