Už v populárním Oscarovém filmu Jiřího Menzela klamali tamní odbojáři tělem. Zatímco poslouchali německé kolaboranty a jejich školení o taktických ústupech wehrmachtu, důležité věci se odehrávaly v zákulisí a nakonec vedly až k tomu, že se povedlo vyhodit nacistický vojenský vlak do povětří.
Dnes k tomu žádné okupanty, ani odbojáře nepotřebujeme, vystačíme si sami, s vládou profíků, který řídí stát jako by byl soukromou firmou. Andreje Babiše.
A tak se vám stane, že sotva zavřete záložku s nehodou vlaku v Kralupech, která se naštěstí obešla bez zranění a ztrát na životech, začnou na vás vyskakovat upozornění ze všech možných webů, informující o tragické nehodě nedaleko Domažlic. Tam už takové štěstí lidé ve vlaku neměli a k desítkám zraněných bohužel přibyli i tři mrtví.
Začnu z druhé strany: ihned po nehodě, stejně jako v případě otravy řeky Bečvy, bez uzavřeného (a spíše ještě bez započatého) šetření, hlásí příslušný ministr za ANO, že je z obliga, protože nehodu zavinil strojvedoucí svou chybou.
Což o několik hodin později drážní inspekce, šetřící nehodu, výrazně korigovala.
A teď, proč vlastně srovnávám Andreje Babiše s režisérem Menzelem, což je jinak drzost na druhou: Stejně jako ve filmu se nám na pozadí vykolejených vlaků odehrává příběh maskirovky, kdy jedna strana vytváří úspěšně zdání, že pracuje ve prospěch státu (podotýkám, že v čase, který zobrazuje slavný film, stát byl prostě nacistickou gubernií), zatímco podniká kroky, aby ten samý stát výrazně poškodila.
Což bylo samozřejmě v protektorátu žádoucí, jenomže já si nemůžu pomoci, v našem zájmu už sabotáže na dráze dnes prostě nejsou.
A přece…
Andrej Babiš běhá po všech koutech republiky, nechává se fotit s každým seniorem, který přežil jeho management Covidu 19 a mocí mermo vytváří dojem, že už nic jiného na práci nemá, protože už je hotovo a je líp.
Zrovna tak na dráze, kde rozdal plošné slevy cestujícím a všichni jsou tak už spokojeni. Realita je ale jinde a právě tu Babiš svým neustálým diblíkováním tu, tam a tady překrývá. Konkrétně ve vztahu k situaci na železnici je to asi takto: existují zařízení, které, když jedou na jedné koleji dva vlaky proti sobě, oba zastaví. Ale stojí to jistě nějakou korunu. Tu ale @AndrejBabis ušetřil, aby mohl dát několik miliard na plošné slevy cestujícím a tak ta zařízení nejsou ani na některých mezinárodních tratích.
Příklad Pět ze šesti tendrů na ETCS vedení drah zrušilo, smlouvu podepsalo jen u jediného na vybavení 146 elektrických lokomotiv za 1,9 miliardy. Celkem by to stálo 10 miliard. Slevy na dráze pro studenty a seniory stojí ročně necelých šest miliard….
„Je to s nehodami na českých železnicích stále dokola – jde o stejnou příčinu, která spočívá v nedostatečném zabezpečení tratí. Dokládají to i oficiální statistiky Drážní inspekce,“ říká její bývalý šéf Roman Šigut.
Zabránit nehodě dokáže třeba vyspělý evropský systém ETCS, což je zařízení, jehož jádrem je počítač, který vyhodnocuje přijaté údaje a vypočítává brzdné křivky, dohlíží na jízdu vlaku a v případě potřeby aktivuje brzdy. Podobně účinný je ale i takzvaný Radioblok, který vlaku také nedovolí odjet ze stanice bez povolení a zabrání, aby dva vlaky jely proti sobě.
No na mezinárodní frekventované trati z Plzně (Prahy) do Bavorska zatím nic z toho není…
A dále: Ministerstvo dopravy po loňské sérii nehod představilo plán na zavedení zmíněného zabezpečovacího systému ETCS na všechny tuzemské tratě. „Celkem jsme připraveni do roku 2040 investovat pět miliard korun ročně (ještě jednou: slevy na dráze = šest miliard ročně) na zabezpečení všech železničních tratí v České republice, celkem by mohlo jít odhadem o 84 miliard korun,“ řekl loni v létě Havlíček po jednání pracovní komise ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu po sérii nehod.
Jde o největší železniční nehodu od minulého léta, kdy si desítky zraněných vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků na jednokolejné trati u obce Pernink na Karlovarsku. Tam 7. července zahynuli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Jednu oběť a 35 zraněných měla nehoda z loňského 14. července na kraji Českého Brodu, kde osobní vlak narazil do stojícího nákladního expresu. Srážka osobního vlaku, který jel loni 9. září z Klatov do Domažlic, s diagnostickou soupravou tvořenou lokomotivou a měřicím vozem, si vyžádala 19 zraněných.
Že je situace na našich z evropského (myslím samozřejmě západ) pohledu poněkud nestandardní, jsi všimli už i za hranicemi…
Ale léto v rytmu nepohody na kolejích rozhodně nekončí:
- srpna Němčice na Hané, souběžně s Domažlicemi tedy výše zmíněné Kralupy a včera další vykolejení vlaku Českých drah, tentokrát ve stanici Ústí nad Labem západ. Podle Drážní inspekce došlo před čtvrtou ranní k nedovolené jízdě při posunu ve stanici. Vykolejená souprava City Elefant blokuje a zpožďuje dopravu mezi západním a hlavním nádražím.
Ano, bavíme se částečně o lidském faktoru i o ztrátě času ve vytváření strategie zabezpečování tratí, která jde ještě před rok 2013, kdy resort dopravy spadl pod ANO.
Nicméně jako červená nit se už osmým rokem vlády ANO na ministerstvu dopravy, táhne neochota skutečně investovat do moderních (a ano drahých) zabezpečovacích zařízení, která je o to menší, s oč větší ochotou se dopravcům plošně kompenzuje přeprava studentů i seniorů.
Lidský faktor prostě občas jako všude může selhat (víceúvazky na dráze + nedostatek odpočinku se v poslední době hodně diskutují) a je podle mě žádoucí postavit nad něj computerovou kontrolu.
Viz: Projeti návěstidla na železnici (kompilace z medii a stránek drážní inspekce). : 2013 – 83x, 2014 – 91x , 2015 – 93x, 2016 – 118x, 2017 – 126x, 2018 – 148x, 2019 – 149x, 2020 – 153x, 2021 – 100x (k 31.7.)
A tudy běží onen pověstný zajíc: ANO rozdá cestujícím peníze, které pak musí někde ušetřit a pohříchu i na zajištění jejich bezpečnosti.
Stojí to za to?
