Jsou čtyři hodiny ráno 21. srpna 1968 a na Leninově (dnes Evropské) třídě se objevuje první okupační tank.
V tu dobu už nežije osmadvacetiletý Petr Fridrich z Ústí nad Labem, Viktoria Rybárová z Leopoldova a třeba Alojz Zsigárdi z Topolíků, které rozdrtily pásy tanků okupačních armád.
Šokovaní Čechoslováci se to ráno přesvědčí jak těžké je zavírat už jednou ďáblu otevřená vrátka.
A nejen to: tato historická lekce nás stála nakonec stovky životů a převrácení osudů miliónů našich rodičů a prarodičů.
Komunisti jsou zločinci a komunismus jsou v reálu nakonec vždy okupační tanky.
Už je to dlouho.
Nicméně naši rodiče a prarodiče vědí, jaké to je probudit se do země, která je přepadena okupačními vojsky.
Asi sami netušili, jak moc jim tuto zkušenost letos Putinovo Rusko připomene.
🇨🇿 🇺🇦 ❤️
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
