Aktuální situace
Kontroverzní plynovod Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem je podle ruského monopolu Gazprom kompletně hotový. A první dodávky jedním z jeho dvou potrubí by podle ruského monopolu mohly proudit už 1. října.
Ale!
Teď nastupuje neméně složitá a komplikovaná fáze spojená s povolením provozu a zároveň se samotnými podmínkami fungování plynovodu.
Během léta vydal Soudní dvůr EU i německé soudy několik závažných rozsudků týkajících se přímo plynovodu, kterými jasně řekly, že podmínky jeho provozu se na území Německa, včetně jeho podmořské zóny, musejí plně podřídit legislativě a pravidlům EU.
Znamená to, že operátorem plynovodu nemůže být Gazprom a jeho stoprocentní dceřiná společnost, ale i to, že plynovod nemůže být naplněn pouze plynem Gazpromu, ale minimálně polovina jeho kapacity musí být rezervována pro jiné dodavatele.
A to nyní bude předmětem tvrdého boje, jak už naznačila prohlášení Kremlu a ruského ministerstva zahraničí, které nepokrytě tlačí na německého regulátora, aby bez ohledu na tento právní stav urychleně povolil otevření plynovodu.
To je další důkaz, že vůbec nejde o výlučně komerční projekt, jak se nám roky snažil namluvit Berlín i Moskva.
Podle platné ruské legislativy má exportní monopol na potrubní plyn z Ruska jen Gazprom. Proto se do plynovodů na výstupu z Ruska nemůže dostat ani kubík plynu od jiných dodavatelů, což je vzhledem ke zmíněným rozsudkům pro Gazprom aktuální klíčový problém.
Všechna „obcházecí“ legislativní řešení by byla opět napadena u soudů, tyto možnosti by určitě vyžadovaly zásadní změny v platných kontraktech Gazpromu s jeho evropskými zákazníky. Což by i vzhledem k úvěrovým podmínkám bank pro výstavbu plynovodu nebyl vůbec jednoduchý a rychlý proces.
Co z této situace plyne?
Je zřejmé, že se dostáváme do fáze, kterou předpověděli mnozí kritici projektu už dávno – že se nakonec Berlín a Moskva dostanou do přímého konfliktu, což bude mít přímé důsledky pro nás všechny.
Ostatně, první citelný důsledek už tady máme: jsou jím enormně vysoké ceny plynu, které zatíží všechny evropské odběratele do konce tohoto roku a minimálně během prvního pololetí příštího roku.
Velmi draze za nový ruský plynovod zaplatíme všichni, kdo v Evropě používáme plyn, a výborně na něm vydělá Gazprom a jeho partneři, předpovídá energetický expert Karel Hirman.
Proč se tak bude dít?
V Evropě jsme stále závislejší na importu klasických uhlovodíkových zdrojů, což v posledním období platí stále více právě o plynu.
Jeho těžba na území EU rychle klesá z přirozených geologických důvodů. A jeho nahrazení importem se ukazuje stále více jako velký a těžko udržitelný ekonomický, politicko-bezpečnostní, ale i ekologicko-klimatický problém.
„Zelená – nebo přesněji řečeno bezuhlíková – energetika je určitě správný a racionální cíl. Ale přece jen dlouhodobý. A abychom ho byli schopni dosáhnout, musíme nejprve přežít bez větších otřesů přechodné období. Myslím, že to nepůjde nejen bez jaderné energetiky, ale také bez konkrétních společných celoevropských „zelených“ projektů.“
V Evropě stále dominují potrubní dodávky; kromě Ruska i z Norska, severní Afriky a v posledním období už i z Ázerbájdžánu. Podíl ruského plynu na evropském trhu se pohybuje okolo jedné třetiny.
Problém je, že citelně klesá těžba na území samotné EU, hlavně v Nizozemsku a Německu, což způsobuje, že trh s plynem je citlivější a nestabilnější v oblasti importu. To právě teď vidíme v „šachové hře“ kolem spuštění Nord Streamu 2.
Projekty obou plynovodů Nord Stream přes Baltské moře začaly vznikat už ve druhé polovině 90. let. Důvodem byla velká očekávání prudkého nárůstu spotřeby plynu v Evropě a na to navazující prudký nárůst jeho těžby v ruské Arktidě. Jenže tyto předpovědi se nenaplnily a bylo jasné, že už vybudovaná infrastruktura postačuje.
Z pohledu Moskvy získávala postupně prioritu geopolitická snaha co nejvíce obejít v tranzitu země ležící mezi Německem a Ruskem. Tento aspekt se stal nejdominantnější právě po roce 2014, kdy se Rusko dostalo do ozbrojeného konfliktu s Ukrajinou.
Mezitím se měnila zásadním způsobem evropská legislativa, která bude mít klíčový vliv na provoz, a tedy rentabilitu celého projektu.
Blížící se zima může být z několika důvodů velmi dramatická. Proč?
Kromě sporné dohody o Nord Streamu 2 je to i unáhlené odstavení všech jaderných elektráren k 1. lednu příštího roku. Rapidní nárůst cen plynu, ale i elektřiny v Evropě se aktuálně v nemalé míře spojuje právě s těmito dvěma příčinami.
Pokud bude zima tužší a delší, nejsou vůbec vyloučeny vyhrocené situace v zásobování energiemi. Už dnes víme, že z těchto důvodů budeme platit za energie mnohem více.
Jestli ale budeme mít i dost elektřiny nebo plynu, to je už dnes také relevantní otázka. Obávám se, že směřujeme k hraniční situaci, která v případě souhry špatných okolností může zásadně ohrozit celý projekt EU a stabilitu v celém evropském prostoru.
Ostatně už v srpnu bez zjevných příčin prudce snižovalo Rusko dodávky plynovodem Jamal-Evropa. A ceny plynu tak šplhají do závratných výšek, stál skoro třikrát více, než je v této době obvyklé a evropští distributoři výpadky kompenzovaly ze svých zásob na zimu.
A ty nám nyní budou chybět a budeme je velmi draze Putinovi platit.
Ruský plyn jako Putinova zbraň proti nám
Putinův ekonomicko-mocenský úspěch je v podstatné míře spojen s cenovou konjunkturou po jeho nástupu. Měl štěstí, že se ceny ropy zvedly z úrovně kolem 10 dolarů až na více než 100. Putin chápe význam ropy a plynu a využívá toho při prosazování geostrategických zájmů Moskvy nejen v postsovětském prostoru, ale i ve vztazích s Evropou.
Teď bude klíčové, za jakých podmínek se plynovod Nord Stream 2 spustí a bude provozován. Zda to bude podle pravidel EU potvrzených rozhodnutími různých soudů, nebo se Gazpromu s Kremlem za pomoci jejich obchodních a politicko-lobbistických evropských partnerů podaří protlačit pro sebe nějaké zvláštní výjimky.
Právě to bude mít nedozírné následky pro fungování celé EU a pro vztahy s Moskvou. Němci se dostali do vlastní pasti, na jedné straně jsou tlačeni Rusy, na straně druhé nejen „odbojnými“ Poláky a Pobaltím, ale i elementárními pravidly EU.
Z prohlášení, která k nám přicházejí z Moskvy, je stále zřejmější, že Rusové celé letošní léto manipulují s dodávkami plynu do Evropy, aby si vynutili spuštění Nord Streamu 2. Verbálně se k nim připojují i jejich evropští plynárenští partneři.
Jaký je výhled?
Projekt Nord Stream 2 neprosazují jen Němci. Účastníky a spoluinvestory projektu jsou i nizozemsko-britský koncern Shell, rakouský OMV a francouzský Engines. Nicméně jasná politická podpora zaznívá dlouhodobě jen z Berlína a Vídně.
Od Nového roku budeme všichni platit za plyn mnohem víc peněz, než bychom museli, kdyby zvýšení ceny bylo jen výsledkem normální tržní konjunktury. To, že ceny na spotech stále rostou, je výsledek právě spekulací kolem spuštění Nord Streamu 2, za což nesou svůj díl politické odpovědnosti i zmíněné dvě evropské metropole.
Už dnes tedy za tento projekt velmi draze zaplatíme my všichni v Evropě, kteří používáme plyn. Protože ceny se odvíjejí právě od cen na spotových trzích.
Výborně na tom vydělá Gazprom a někteří jeho strategičtí obchodní partneři. V následujících měsících bude zajímavé sledovat reakce Bruselu, evropských vlád a v neposlední řadě všech odběratelů plynu od byznysu po domácnosti, kde se naplno projeví „cenová cunami“, která se na nás valí.
🏇 Další příklad, jak je důležité řešit globální problémy společnou cestou. Německo diverzifikuje energetiku rychleji než ostatní, přičemž se v jeho překlenovacím období teď vykoupeme všichni.
A to ještě budeme rádi, když se tak stane „jen“ vysokou cenou plynu a přiškrcením ekonomik.
Vkládám důvěru v EU, že dokáže Gazprom pomocí legislativních opatření zkrotit.
