Tichý vlastenec Karel Schwarzenberg

Ne, Karel Schwarzenberg není tichým člověk, kterého snadno přehlédnete, protože nenápadně sedí v koutě opodál. To bych řekl, že je u něj právě naopak.

Na mysli mám ale jeho vlastenectví, které, ač není falešně hlasitě vystavováno na odiv, je setrvale intenzivní a prověřené těžkými časy naší země a několika dekádami jeho života.

Text k jeho včerejším 85. narozeninám.

Musím se přiznat, že jsem nikdy nepatřil mezi jeho skalní fanoušky, nicméně vždycky jsem respektoval jeho usilovnou práci pro zemi, která mu byla domovem (se čtyřicetiletou přestávkou). Ta jeho práci, jak už to je naší tradicí, docení teprve až z odstupem jedné, dvou generací.

„Nevšímavost může být prvním krokem na cestě k diktatuře.“
Karel Schwarzenberg

Zkusme si jeho život a aktivity jen letmo připomenout:

Už jeho otec byl velkým českým vlastencem, navzdory tomu, co se na jeho rodinu pokoušel nakydat nynější komunista a současný ruský kolaborant Miloš Zeman.

V době už akutního ohrožení republiky nacismem se postavil do čela české šlechty, která deklarovala svou českou příslušnost. V květnu 1945 vedl v okolí bydliště protiněmecké povstání a po válce byl za svou roli v ní oceněn i generálem Ludvíkem Svobodou.

Nicméně Schwarzenbergům byl po komunistickém puči v roce 1948 jejich veškerý majetek zabaven a celý rod odchází do emigrace do Rakouska.

Už v dospělosti Karel Schwarznenberg výrazně podporoval jak české emigranty, tak i český disent uvnitř ČSSR. a to nejen z pozice předsedy Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva ze zahraničí, ale dokonce osobně přijížděl na politické procesy s disidenty do Československa dodával jim podporu a pomáhal jim i materiálně.

Po roce 1989 pracoval ve prospěch České republiky i přímo v politice, postupně ve funkcích vedoucího prezidentské kanceláře, senátora, poslance a také ministra zahraničí.

„Návrat ke zpět komunismu si už nedovedu představit a to i přesto, až lidé zjistí, že znovu nabytá svoboda nevede automaticky ke zvyšování životní úrovně, ale naopak nejprve k jejímu zhoršení.“
Karel Schwarzenberg, 1990

Významně se podílel například na dojednání Česko-německé deklarace z roku 1997, z ní vychází vztahy obou zemí dodnes.

Jeho zámek Dřevíč se stal významným neformálním centrem setkávání politiků napříč politickým spektrem, byznysmenů a dalších veřejně činných osobností, například roku 1999 zde byla podepsána Dřevíčská výzva.

Ta vyzývala k reformě fungování ekonomiky, tak aby byla transparentnější a přiblížila se tak západním standardům. Tehdejší vládnoucí ODS Ca ČSDD jí samozřejmě odmítly …

Jako ministr zahraničí podporoval výstavbu amerického radaru v Brdech a později, v roce 2014 už jako politik TOP velmi podporoval ukrajinský Euromajdan z přelomu let 2013/14.

V roce 2014 se vyjadřoval k ruské okupaci Krymu. Protiruské sankce, které přijalo světové společenství, kritizoval jako příliš slabé. Jak řekl, v Evropě tvrdému postoji brání zejména lačnost po penězích ruských zbohatlíků a pak také postoj Německa, které má vůči Rusku stále určitý sentiment.

„Bude to znít pateticky, ale já jsem vždycky chtěl sloužit této zemi. Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk, matka s otcem mi říkali, že naše rodina má vůči naší zemi povinnosti, to mě formovalo.“
Karel Schwarzenberg pro Respekt, 2018