Třetina Čechů je zranitelná vůči dezinformacím. Stát s dezinfem nebojuje.

Z rozhovoru ČRo s Veronikou Víchovou, analytičkou Centra pro informovanou společnost.

Veronika Víchová: „Minimálně třetina Čechů je vůči dezinformacím zranitelná, za boj proti nim ale nikdo řádně nezodpovídá, a vláda do něj dlouhodobě odmítá investovat.“

🏇 Proč je tak důležité, aby stát aktivně bojoval s dezinformačním ekosystémem, v podstatě nejgeniálněji shrnula Jessikka Aro, finská investigativní novinářka, která se na dezinformační války specializuje ⬇️

🏇 Intenzivním cílem dezinformací, zejména v postkomunistických státech, jsou senioři. Kromě nízké mediální a počítačové gramotnosti se u části nich silně projevuje totalitní resentiment, kdy zjednodušeně řečeno, měli jistoty a nemuseli se o nic starat.

A to se jim dnes, v době, kdy má každý za svůj život zodpovědnost, v době kdy už jsou zranitelní a závislí na státních penzích, nelíbí a je snadné u nich vzbudit strach z budoucnosti.

Veronika Víchová: „Jak nebezpečné mohou dezinformace být, nevidíme jen u nás, tak jak to popisuje třeba BIS, ale také u našich sousedů na Slovensku. Tam se proruské dezinformace staly součástí politického mainstreamu.“

🏇 Dezinfoscéna je u nás velmi aktivní a především propojená přes desítky tisíc falešných účtů, které spravují jen cca stovky lidí. Ti pak aktivně generují obsah a tlačí jej hlava nehlava do všech skupin a komunit na sociálních sítích, od mimibazar, přes pejskaře, až po profesní stránky.

Tohoto se liberálové štítí, nechtějí vystupovat ze své komfortní bubliny a tak tuto bitvu o veřejný prostor a o formování názorů našich spoluobčanů (zbytečně) prohrávají.

A pak se děje to, co popisuje výše (viz fotka) Jessikka Aro.

Vše do maxima vystupňováno v posledních měsících před volbami, viz např. tento obrázek, kdy má 27 000 sdílení, čemuž odpovídá dosah ve vyšších stovkách tisíc.

Veronika Víchová: „Strategická komunikace, občanské vzdělávání, práce s občanskou společností, rozšiřování kompetencí státní správy, ale ze všeho nejvíc politická vůle a odpovědnost – to vše je pro efektivní boj s dezinformacemi potřeba.“

🏇 Vláda sice po volbách jmenovala zmocněnce pro boj s dezinformacemi (zjednodušeně), stal se jím Michal Klíma. Pak se ale ODS nechala přitlačit (i proruskou) dezinfoscénou a jejími vlivovými skupinami, které spustily kampaň proti této aktivitě,

Kabinet Petra Fialy Klímovo místo zrušil a jím vypracovanou koncepci nechal spadnout pod stůl.

🏇 Jeho agendu měl jakožto fíkový list pro nicnedělání v tomto směru převzít vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ten ale nejenže v tomto směru žádné aktivity nevyvíjel, ale dokonce se proti boji s dezinformačním systémem stavěl.

Jestli si někdo myslí, že na potření účinku dezinformačního ekosystému stačí prostě nedělat nic, jde o hluboké nepochopení problematiky a doporučil bych mu se občas mrknout do dnešního Slovenska.

Veronika Víchová: „Pokud chceme řešit problematiku dezinformací, musíme se zaměřit na dvě zásadní roviny. Ta jedna je podívat se na samotný kontext a identifikovat důvody, proč u nás mohou dezinformace fungovat.“

„Bavíme se zhruba o 1/3 české populace, která je vůči dezinformacím náchylná nebo zranitelná. Menší část z nich jsou skutečně antisystémoví, radikálně proruští lidé, kteří se neztotožňují s demokratickým systémem.“

„Ale většina jsou spíš velmi vystrašení a frustrovaní. Nerozumí tomu, jak vláda jedná a nesouhlasí s tím, nejsou spokojení s vývojem demokracie. To jsou zásadní příčiny, na které potom dezinformátoři i cílí, a které vláda musí řešit.“

🏇 Dezinformační narativy zasahují velkou část společnosti a čase krize (Covid, energie, inflace) mají vždy vyšší zásah, s tím jak roste frustrace postižené části veřejnosti.

A pak v čase před volbami, protože stoupá zájem o politiku i kadence mediálních výstupů dezinfoscény.

🏇 Problémem spojeným s nástupem xenopopulismu je i skutečnost, že dezinformační narativy šíří a zesilují sami politici.

Ti pak nejen pomáhají ve společnosti šířit nenávist a strach, ale snižují důvěru občanů v systém , v demokracii jako takovou.

Veronika Víchová: „Druhá část toho je konkrétní strategie, kterou by si měl stát proti fenoménu dezinformací přímo nastavit. Zásadně tu chybí jakákoliv shoda na prioritách. Stát nebyl dodnes schopen vymyslet strategii, na které se pětikoalice shodne, za kterou se politicky postaví, do které bude investovat peníze a kterou personálně zajistí. A týká se to jak systematické strategické komunikace vůči občanům, tak vzdělávání, ale i koordinace mezi rezorty.“

🏇 Případ Parlamentních listů je pro situaci na „bitevním poli“ s dezinfosystémem typický. I přes hlasité proklamace, jak je dezinfosystém pro společnost toxický a že jde o nástroj Ruska v hybridní válce, chodí se na jejich platformu politici vykecávat (včetně vládních z 5k) a dokonce tam vkládají i sebeprezentující příspěvky.

A tak je to tady se vším.

Veronika Víchová: „Všechny strategicko-bezpečnostní dokumenty – zejména Analýza připravenosti ČR čelit závažné dezinformační vlně – říkají, že skutečně nemáme kapacity. Audit a hybridní strategie pak říkají, kde máme zranitelná místa. Plány se ale pak neplní a nejsou implementovány, protože na to zkrátka nejsou prostředky. A to je to, na čem se musíme shodnout. S akčním plánem přišel už minulý rok zvláštní zmocněnec, Michal Klíma, dokud byl ve funkci.“

🏇 Miloš Zeman, Andrej Babiš a Tomio Okamura, jako největší lháři a šiřitelé dezinformací mezi politiky, se dohromady museli veřejně omlouvat v součtu snad už patnáctkrát.

Lhát ale budou dál, protože je jim tady metoda vlastní a mají na ni postavenou svou politickou kariéru.

Veronika Víchová: „Premiér nedávno jmenoval do funkce poradce Miloše Gregora, který by měl řešit mediální gramotnost a dezinformace. Ten ale zase nemá žádný aparát, se kterým by mohl pracovat.“

„Premiér Fiala v reakci na kritiku prezidenta, že vláda v tomto ohledu nic nedělá řekl, že si myslí, že se vláda dezinformacím věnuje dostatečně. Opakuje to dlouhodobě, shodne se s ním na tom i řada dalších poslanců z ODS. Nesouhlasí s ním ale ostatní poslanci, ani odborná veřejnost.“

A děje se to pořád, tohle zveřejnila média včera. ⬇️

🏇 Ukázka strategické komunkace Centra proti hybridním hrozbám. Že jste dosud nevěděli, že takový úřad existuje? Nevadí, to je asi účel. Nemají rozpočet na větší akce 🙂 ⬇️

Veronika Víchová: „Ráda bych vypíchla alespoň pár pozitivních změn: kvalitní práce policie a zpravodajských služeb. Státní instituce naučily trochu lépe takzvaně hasit požáry a reagovat na krizové situace, akutně komunikovat. Lidé, kteří na daných rezortech sedí, jsou velmi kompetentní, vzájemně se koordinují, jsou schopní si naplánovat nějaký postup. Tam posun vidím, ale opravdu je to spíše skupina lidí zespoda, kteří to táhnou a snaží se agendu někam posouvat. Roli politických představitelů v tom úplně nevidím, rozhodně ne vlády.“

🏇 Výsledky působení intenzivního dezinformační scény bývají obvykle dva: posun v náladách voličů a radikalizace lidí semletých těmito dezinformacemi. To vše vytváří ve společnosti, spolu s neřešením socioekonomických problémů dané země, nebezpečnou platformu pro destabilizaci společnosti a nárůst fašizujících tendencí ⬇️

Veronika Víchová: „Úplně tu chybí proaktivní koncepce komunikace. Chybí nastavení priorit – co chceme komunikovat, vůči kterým skupinám obyvatel a jakým způsobem. Chybí jasné měření, jestli komunikace funguje, nebo nefunguje. A to jsou podle mě zásadní slabá místa.“

„U nás je to zejména Rusko, které je svou propagandou a dezinformačními kampaněmi známé minimálně od roku 2014. Před těmito aktivitami ostatně opakovaně varuje i BIS ve svých výročních zprávách. Nyní se objevuje velká řada dezinformací o Ukrajině a ruské agresi v Ukrajině, o ukrajinských migrantech a uprchlících tady v Česku. Pod nátlakem dezinformací jsme tedy v podstatě kontinuálně.“

Veronika Víchová: „Hlavní dopad na jednání lidi zasažených dezinformacemi je tady doma – jak se chovají při volbách, jestli chodí volit, koho volí a jakým způsobem pracují s informacemi. Někdo se třeba stane úplně apatickým, někdo je naopak extrémně vystrašený. V nejkrajnějších případech potom mohou třeba i ohrožovat zdraví sebe nebo ostatních, jak tomu bylo za koronaviru, mohou i víc inklinovat k potenciálně kriminálním nebo násilným činům.“

„Potenciál radikalizace je velký. Na dnešním Slovensku vidíme, kam až situace může dojít, když se prokremelské narativy téměř normalizují nebo se stanou mainstreamem. Slovenský premiér Fico dnes dává rozhovory primárně prokremelským kanálům jako je InfoVojna a ignoruje etablované slovenské televize. Debata na sociálních sítích je na Slovensku extrémně toxická a plná proruských a prokremelských narativů.“

„O dezinformacích se často mluví zkratkovitě, o to více jsem vděčná za unikátní příležitost pro mě a pro@cis_cz tohle téma probrat od podlahy. Toto téma prosím berte vážně, týká se každého z nás.“

🏇 Tomio Okamura i Andrej Babiš, kteří společně momentálně obsluhují cca 45 % elektorátu, už ale na témeř čistě dezinformační lajnu najeli také, stejně jako současná slovenská vláda. Plus několik menších partiček (hlavně KSČM, Trikolora a PRO) jsou rovněž programově proruské a dezinformační a to už jsme přes 50 % preferencí.

Tak jen, aby se nám přes vytrvalé vládní snažení v této problematice nic nedělat, náhodou v příštích volbách nestalo totéž co na Slovensku …

(Úvodní obrázek via ČRo)