Text litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise po návratu z bezpečnostní konference v Mnichově.
Litva je v případě další ruské agrese první na ráně. Ne, že bych jí to jakkoli záviděl, ale jednu výhodu to s sebou nese: Litevci si nebezpečí, které pro nás Rusko bezprostředně představuje uvědomí a chovají se adekvátně k tomu.
My tady jsme ještě pořád usazeni na ruském kole a nechceme se jakkoli omezovat a měnit nastavení státu a nastavení osobní směrem k reálné bezpečnostní situaci v Evropě.
Ostatně viz právě text ministra zahraniční Litvy, jehož překlad se nachází níže:
🇱🇹 „Během konference v Mnichově jsem dostal otázku, proč jsem tak skleslý. Někdo to musí říct tak, jak to je, takže je to takhle: VĚCI SE NEVYVÍJEJÍ DOBŘE“
🇱🇹 „Je mým dobrým zvykem hodnotit věci poctivě – se vším popisem (byť pochmurné) reality . A pokud se šokem nedonutíme k akci, bude to ještě horší. Na Ukrajině, ve zbytku Evropy a možná i celosvětově.“
🇱🇹 „Ukrajina nemá munici a je nucena se stáhnout, Evropa čelí výzvám, které by mohly otestovat článek 5, a vzniká globální nestabilita, protože autokraté jsou povzbuzeni ruskými akcemi a naší opatrnou reakcí. To není pesimismus. To je skutečnost.“
🇱🇹 „Bezdůvodný optimismus je forma sebeklamu, který nás v důsledku demobilizuje. Jak můžeme očekávat, že přesvědčíme veřejnost, aby vydávala více na obranu, zaujala silnější postoj vůči Rusku a podpořila země na východním křídle, když lídři nepřiznají, že je to naléhavě potřeba?“
🇱🇹 „A je potřeba jednat hned, protože zítra už může být pozdě. Potřebujeme impuls, otřes, šok, který nás probudí. Válka neskončila a ani zdaleka není vyhraná, nepřítel je velmi aktivní a v sázce je naše evropská budoucnost.“
🇱🇹 „Nepochybuji o tom, že Západ je schopen pomoci Ukrajině tuto válku vyhrát. To je fakt. Je také jasné, že průmyslová síla Ruska se nemůže rovnat sjednocenému Západu.“
🇱🇹 „Nechybí nám kapacity, chybí nám politická vůle a naléhavost nutná k podpoře Ukrajiny a udržení naší kolektivní bezpečnosti. Rusko naopak má vůli zničit Ukrajinu a obnovit ruské impérium. Kdy začneme využívat naše kapacity k tomu, abychom tomu zabránili?“
🇱🇹 „V současné době jsme pro protivníka čitelní jako otevřená kniha – jasné zřetelné červené linie neangažovanosti, neshody ohledně pokračování pomoci a optimistická slepota vůči rostoucím rizikům. Neprojevujeme žádnou naléhavost při zvyšování naší připravenosti.“
🇱🇹 „Strategicky by mělo být cílem změnit Putinovy výpočty a předpoklady. Rozvrátit současné poměry na válečném poli. Vím, že to není snadné, ale je lepší přiznat chyby a vytyčit novou cestu vpřed, než se zabývat prázdnou sebechválou. Takže ano, vracím se z Mnichova trochu zachmuřený.“
🏇 Situace je přehledná, ale my na západě před ní zavíráme oči. Žádný politik nechce zavelet k válečné výrobě, protože se bojí protestů, které by v EU spustily ruské páté kolony a následného eventuálního poklesu preferencí.
Já si to ale dovolit můžu, takže to napíšu:
To, že Rusko časem zaútočí na další východoevropské země (naposledy hrozil včera jaderným úderem na Evropu bývalý ruský prezident a premiér Medvěděv, viz obr.) není jisté, ale rozhodně ne vyloučené.
Pravděpodobnost takové situace je o dnes určitě desítky procent vyšší, než se ještě před několika málo lety zdálo.
Jinak řečeno: Evropa (a speciálně bývalé komunistické země) jsou dnes velké válce nejblíže od roku 1945. Konflikt, který Evropě reálně hrozí se nedá srovnávat se sovětskými ukončeními pokusů o vlastní autonomii Maďarska (1956) a Československa (1968).
A teď, jak by taková válka mohla asi dopadnout, když jedna eventuální válčící strana si svou situaci plně uvědomuje, přepnula na válečnou ekonomiku a průběžně mobilizuje brance i civilisty (ty propagandou), zatímco druhá strana se zatím i jen bojí o tom co jim hrozí, byť jen se svými občany mluvit, natož je – a celé tyto země – na tento možný konflikt připravovat.
Pokud v případě nebudeme připraveni mentálně na status války a nepohodlí, které k tomu patří, budou nám plné sklady nejmodernějších zbraní k ničemu.
Já samozřejmě žádnou válku nechci, změnila by mi navždy život k horšímu, ale v souvislosti s tím, co se v Evropě (a taky v USA) děje, nemůžu přehlížet, že její stín se mi pomalu začíná ploužit za plotem.
Válka je hlad, zima, strádání, ztráty blízkých, trvalé ovlivnění duševního zdraví a neskutečné ekonomické škody.
A to vše ještě jen za předpokladu, že ji přežijete ve zdraví.
Chystat se (minimálně) mentálně na válku, znamená snižovat možnost jejího vzniku. Nepřítel jde z logiky věci vždy místem nejmenšího odporu.
Pokud se to někomu zdá moc, nechť se vrátí na začátek textu, ke slovům ministra zahraničí Litvy…
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
