Výzkum: Jak Češi podléhají šířeným dezinformacím

Podkladem pro článek je výzkum institutu SYRI, který na něm spolupracoval s Českým rozhlasem, který jeho výsledky publikoval.

Jde o snahu popsat, jak skutečně česká společnost podléhá šířeným dezinformacím a konspiracím a co příklon ke zdrojům falešných informací ovlivňuje a podmiňuje.

Projekt zaujal jak odborníky na tuto problematiku, tak i část poslanců a senátorů parlamentu.

Celý text ČRo je TADY a jeho součástí jsou i testy mediální gramotnosti.

Základní členění populace vyšlo z průzkumu takto ⬇️

Podrobnější charakteristika těchto podskupin:

Silní příznivci konspirací

• 6 % populace
• projevují veliký zájem o politiku. Silně nedůvěřují politickému systému. Nejsou přesvědčeni, že je demokracie nejlepší způsob vlády. Často je jim v zásadě jedno, jestli žijí v demokratickém, či nedemokratickém systému
• výrazně nespokojení s členstvím v NATO a EU. Rozhodně nesouhlasí s českou pomocí Ukrajině ve válce a přijímáním ukrajinských uprchlíků
• méně vyhledávají informace ve veřejnoprávních médiích, zato výrazně více než ostatní skupiny konzumují weby zaměřené na konspirace a dezinformace. Další zdroje: zpravodajské weby, příspěvky na sociálních sítích či ty, na které narazí v chatovacích platformách nebo e-mailech
• souhlasí v průměru se čtrnácti narativy z dvaceti

Mírní příznivci konspirací zaměření na covid-19

• 12 % obyvatel ČR
• malá důvěra v politický systém a relativně malý zájem o politiku. Demokracie pro ně není preferovaným uspořádáním. Často si myslí, že je jedno, jaký je zrovna režim
• informace o politice nejčastěji čerpají z komerčních televizí a rádií nebo zpravodajských webů. Významnou roli u nich pak hrají sociální média a personalizovaná komunikace, ke které jsou užívány platformy, jako je e-mail či chatovací aplikace. Vyhledávají i weby zaměřené na konspirace a dezinformace
• většinou nespokojení s členstvím v NATO a v EU. Jsou kritičtí vůči vládní podpoře Ukrajiny a přijímání ukrajinských uprchlíků
• souhlasí v průměru se sedmi výroky z dvaceti a v průměru u šesti výroků neví, jak odpovědět

Mírní příznivci konspirací zaměření na migraci

• 10 % obyvatel ČR
• mají silnější důvěru v politický systém než zbylé skupiny příznivců konspirací. vysoký zájem o politiku. Přiklání se k názoru, že demokracie je lepší způsob vlády než jakýkoliv jiný. Ovšem nemalou mírou je zastoupená i odpověď, že za určitých okolností je autoritářství lepší
• skupina se vyznačuje vyšší mírou souhlasu s konspiračními narativy a zároveň velkou jistotou v názorech na ně. A to zejména u výroků, které se týkají migrace z jiných kontinentů a jiné kultury
• v průměru souhlasí se sedmi a nesouhlasí s devíti konspiračními narativy z dvaceti

Něco na tom je

• 13 % populace
• z hlediska důvěry v politický systém a zájmu o politiku je tato skupina lidí vůči zbytku společnosti průměrná. V mnohých charakteristikách se velmi podobá skupině nezapojených odpůrců konspirací
• tito lidé jsou ale mnohem vlažnější v politických postojích, spokojeností s členstvím v EU a v NATO nebo v souhlasu s konkrétními kroky vlády v pomoci Ukrajině při válce s Ruskem
• volí v průměru u pěti výroků z dvaceti odpověď „tak napůl“ a v průměru u sedmi výroků „spíše nesouhlasím“.

Apatičtí

• 6 % populace
• jsou nejméně navázáni na politický systém a společenské dění obecně. Nízký zájem o politiku, ale i samotné konspirační narativy
• věnují nejmenší pozornost různým typům médií a nevytvářejí si žádné pevné politické postoje. Jejich postoj v rámci systému se vyznačuje vysokou mírou nezájmu – na otázky nejčastěji odpovídali „nevím“

Nezapojení odpůrci konspirací

• 17 % v populaci
• celkově nižší důvěrou v politický systém, což ovlivňuje i zájem o politiku. Většinou považují demokracii za lepší způsob vlády než jakýkoliv jiný, odpovědi však nejsou tak přesvědčivé jako u následujících dvou skupin
• vlažnější je i jejich přístup k nadnárodním uskupením, jako je EU či NATO. S členstvím v nich jsou sice relativně spokojení, mají ale větší výhrady než silní a mírní odpůrci konspirací. Podpora vlády ve vztahu k pomoci Ukrajině je také vlažnější
• nezapojení odpůrci konspirací nesouhlasí v průměru s devíti narativy z dvaceti a průměrně u sedmi výroků odpovídají, že neví

Mírní odpůrci konspirací

• 20 % populace
• většina věří současnému politickému systému. Jejich důvěra má ale své limity, nejsou tak kategoričtí jako poslední skupina. Mají zájem o politiku
• vyjadřují spokojenost s členstvím Česka v EU a NATO. Vstřícný postoj k materiální pomoci Ukrajině
• informace čerpají ze stejných zdrojů jako silní odpůrci konspirací. I u nich je vysoká míra sledování veřejnoprávních médií
• s konspiračními a dezinformačními narativy také nesouhlasí. V průměru odmítají patnáct z dvaceti výroků, ale nejsou při tom tak důrazní jako silní odpůrci

Silní odpůrci konspirací

• 17 % společnosti
• důvěra k aktuálnímu politickému systému, demokracii považují za nejlepší způsob vlády
• velký zájem o politiku
• členství v EU a NATO považují za důležité a pevně souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny. Vstřícný postoj k přijímání uprchlíků z Ukrajiny
• informace čerpají z různých zpravodajských webů a týdeníků. Vysoká míra sledování veřejnoprávních médií
• ke konspiračním a dezinformačním narativům jsou ve svých postojích zcela jasně odmítaví. V průměru nesouhlasí se sedmnácti z dvaceti konspiračních narativů

Jasných proruských kolaborantů je málo:

 „S proruskými výroky podle výzkumu ve skutečnosti rozhodně souhlasí jen opravdu úzká skupina silných příznivců konspirací a dezinformací. Ruským dezinformacím věří jen tvrdé konspirační jádro (max. deset procent).

„Mnohem širší skupinu lidí tvoří ti, kteří s těmito výroky naopak rozhodně nesouhlasí. Nedá se tedy říci, že by konflikt na Ukrajině českou společnost rozdělil, že by velká část české společnosti ruské verzi o vpádu na Ukrajinu věřila. Naopak se ukazuje, že jde o nízké procento jednotlivců, jak jsme popsali v článku.“

„Nicméně, obecná míra dezinformací může společnost znejistit a fungovat jako rozvratný prvek. Dlouhodobé vystavování vystavení neustálému informačnímu tlaku a znejišťování působí mnohem větší obecnou nejistotu.“

Souhrn studie:

„Česká společnost na tom není s vírou v konspirační a dezinformační narativy vůbec špatně. Pořád převažuje ta část společnosti, která dezinformační i konspirační výroky odmítá a demokracii pokládá za nejlepší druh státního zřízení. Vysoká je i důvěra lidí v demokratické instituce.“

Zdroje: ZDE, ZDE a ZDE.

🏇 Poznámka k dezinformační válce: ⬇️

Jeden výsek výzkumu: Sorosova snaha rozvrátit západní svět je dezinformační a konspirační story non plus ultra. Na ní se příznivci dezinfa a konspirací jasně naformátují. (viz obrázek níže)

Vidíte sami, že tvrdé jádro, které v tento nesmysl věří, je opravdu nepočetné, tvoří jej pouhých 9 % populace.

Ovlivnit se dá – ale není to nutně jisté, ještě dalších 8 % lidí.

Naproti tomu s touto teorií nesouhlasí ca 29 % lidí, tedy více než trojnásobek těch, kteří jí věří.

Zdaleka nejpočetnější je skupina, která odpověděla „nevím“.

A to je podstatně, o tu se totiž vede informační válka (stejně jako o těch 8 %, kteří říkají, že jí věří napůl – aby uvěřili zcela).

Ta skupina je zdaleka největší a kolikrát u voleb stačí pohnout s názory a preferencemi jen třeba desetiny z nich. Na tu, či onu stranu stranu.

Proto prozápadní voliči a aktivisté, včetně mnoha čtenářů stránky VJ opakují stále stejnou chybu, když svou energii a pozornost soustředí na v grafu modrá – tedy malá významem, ale hodně hlasitá – pole. Rozhodující je působit na v grafu krémovou (8 %) a zejména šedivou část populace.

To jsou ti, kteří například na sociálních sítích mlčí, vy nevíte, co si různých společenských problémech myslí, ale velká většina čte, co se v diskuzích a příspěvcích píše a uvažuje o tom.

A tím jak se vždycky blíží nějaké volby, je k tomu nucena zvýšenou četností a emotivitou těchto zmíněných textů a mediálních výstupů, o to víc.

Není to tak zlé, jak si obecně myslíme. Pokud se ale nebudeme, jako společnost a jako stát, bránit, zlé to být časem může.