Sami představitelé USA vyzývají evropské politiky k budovaní bezpečnostní strategie, které nebude, tak jako dosud, výhradně závislá na Spojených státech.
Konkrétně, pro zámořskou velmoc, vzhledem k objektivní síle a nebezpečnosti, je mnohem větší výzvou možný budoucí střet s Čínou, jehož soft verze (provokace Číny v Indopacifiku, kybernetické útoky, špionáž) ostatně už probíhají. Proto je jejich zájmem, abychom byli tak silní, aby bohatá a sofistikovaná Evropa dokázala řešit výboje agresivní upadající imperiální říše na východní hranici kontinentu, pokud možno sama.
A nejen to. Musíme brát v možnost i v potaz, že se k moci v USA vrátí izolacionisté, pro něž, jak dokázal Donald Trump, která zvažoval i opuštění NATO, je ochota řešit problémy, které se USA bytostně nedotýkají, téměř nulová.
Pak bychom Rusko stejně +/- museli řešit sami, akorát že bez dlouhodobé přípravy na takovou situaci.
Pro mě je varovné, že lidé zodpovědní za naši bezpečnostní doktrínu (premiér, ministryně obrany, jestřáb Saša Vondra) tohle hledisko vůbec nechápou a místo přípravy strategie na realitu situace, stále mluví jen o tom, že ,,jedině úzká navázanost na USA je naší jedinou garancí bezpečnosti a svobody“, přičemž, jak už jsem napsal, tento postoj nezastávají ani sami američtí bezpečnostní analytikové a stratégové.
Hypoteticky: Čína začne atakovat Taiwan, několik týdnů kampaň, provokace, sem tam střelba, atd. V té chvíli v USA zcela jistě maximální pozornost přesunou k tomuto regionu. Zkusí to jednou (Čína), povede se jí to, bude expandovat do dalších oblastí…
V té chvíli nastane pro Putina ideální doba k útoku na nás, na západ, nejspíše na Pobaltí. A ať už ho uskuteční nebo ne, my budeme muset mít takovou pozici, v níž budeme schopni jeho eventuální útok ubránit a odrazit.
A to znamená velmi rychlou a zbraňově a početně významnou reakci, včetně velení. Klidně s britskou a polskou zástavou na čele, když se budou Německo a Francie držet stále při zdi.
Jako popis stavu přikládám text Ivana Pilipa, bývalého politika, jehož zaměření se právě Ameriky jako kontinentu dotýká. Zasadil celou situaci do kontextu politické situace v USA.
⚔️ ,,Na rozhodnutí Ústavního soudu USA ve věci Roe vs. Wade není zneklidňující jeho obsah – v podstatě převádí rozhodování na úroveň jednotlivých států. Kdyby se totéž stalo na úrovni EU, bylo by to v zásadě lhostejné, protože snad kromě Polska je všude právní úprava liberální.“
⚔️ ,,Hlavním problémem je fakt, že 1/2 US států potraty opravdu zcela zakáže a že nepůjde o rozhodnutí soudu, ale vyjádření názorů většiny voličů. Podobná většina voličů považuje za zcela normální, že procházet se po městě se samopalem je základní lidské právo a omezit ho by bylo zásadní omezení lidských práv.“
⚔️ ,,Toto jsou ovšem jen dvě nejviditelnější témata, která ukazují na prohlubující se rozdíly mezi USA a Evropou a jejich pohledem na svět. USA jsou silně rozděleny mezi konzervativní část s názory, které jsou v Evropě zcela okrajové a anachronické a sílící progresivistickou část, proti které je většina evropských levicových liberálů zcela umírněnou skupinou.“
⚔️ ,,Tento vývoj se ovšem Evropy zásadním způsobem dotýká, protože USA jsou pro nás klíčovým spojencem a to nejen vojenským v rámci NATO. Uvedené tendence ale mohou vést – a obávám se, že povedou – k oslabení atlantické vazby, protože trumpistická část pravice je silně izolacionalistická a pro progresivistickou levici je NATO, WTO a další organizace se silným euro-atlantickým vlivem přežitkem nebo aspoň něčím mimo její zájem.“
⚔️ ,,Tyto tendence posiluje nevyhnutelné soupeření s Čínou jako rostoucí druhou velmocí (která zřejmě stále více nahradí Rusko) a také demografické změny. Všichni dosavadní prezidenti a viceprezidenti byli evropského původu, ale např. Kamala Harris je původem napůl z Jamajky a napůl z Indie.“
⚔️ ,,Je to logický vývoj odrážející změny v USA, ale je jasné, že historická vazba na Evropu se těmito změnami postupně oslabuje a vývoj například v Latinské Americe bude zajímat stále více Američanů víc, než Evropa.“
(Poznámka: Je potřeba si uvědomit, že dosud drtivá část vysokých politiků USA měla kořeny, přesněji jejich předkové, v Evropě. Jde o potomky lidí, kteří budovali posledních dvě stě, tři sta let USA tak jak je známe. (včetně genocidy původních obyvatel kontinentu). A všechny tyto rodiny si v nějaké míře uchovávaly vazbu na Evropu. Příbuzní, kamarádi, vzpomínky, obchodní vztahy z mládí či ještě po předcích, atd) a to vše znamenalo, že jejich vztah k Evropě je mnohem silnější, než pro lidi, pro které je Evropa jen jeden z kontinentů, případně pouze obchodní partner.
Spoustě z nich teď bude bližší Latinská Amerika, případně Ásie, čímž se vazby na Evropu, které byly – z výše uvedených důvodů – dosud nejsilnější, přirozeně oslabily.)
⚔️ ,,Pro Evropu z toho vyplývá řada rizik a hlavně nutnost stát se zcela samostatnou velmocí, která bude výrazněji koordinovat vlastní obranné síly (byť v rámci NATO) a posílí vnitřní rozhodování tak, aby byla akceschopná na bázi EU a dokázala v případě nepříznivého vývoje v USA obhájit své hodnoty a pozici ve světě.“
Téma zmínil i David Antoš, z iniciativy Proeuro:
,,Evropská politika Česka je samá taktika a žádná strategie. Ústředním cílem je, aby se EU přežila proti okolním nepřátelům i bez USA. To znamená ustoupit v dílčích věcech jako přijetí eura, jednomyslnost, společná armáda – sice oslabí roli české vlády, ale posílí Česko v EU.“
Čerstvě taky poslanec TOP Marek Ženíšek:
Spojené státy kvůli ruské invazi na Ukrajinu posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Skvělá zpráva. Moc bych si však přál, aby své problémy byla Evropa schopná řešit jednou sama a nemusela se spoléhat na svého amerického spojence. Dlužíme to Evropě, dlužíme to USA.“
Na závěr k tématu ještě Jan Farský, politik STAN
,,Nedostatečná spolupráce evropských států při zajištění obrany stojí ročně 25 až 100 miliard eur. Roztříštěnost nepřináší větší konkurenci, ale náklady. V USA existuje 30, v Evropské unii 178 obranných systémů. Například hlavních bojových tanků má Evropa 17 druhů, USA jeden, bojových letounů má Evropa 20, USA šest. Náklady na výzkum jsou pro Evropany obrovské, výstup omezený. A výsledkem je slabá Evropa, která se musí obracet na USA o pomoc.“
,,USA budou muset svoji pozornost a sílu obrátit k Číně. Ohlásil to už Barack Obama a pokračoval v tom i Donald Trump. Okolnosti donutí i Joea Bidena. A i pro samotné USA bude v tu chvíli výhodné, když Evropa bude silná a schopná obrany. Když NATO bude stát na dvou nohách.“
Závěrem ještě poznámka: v současné světové bezpečnostní situaci by se stalo naši sebevraždou zvolit do vedení státu populisty či otevřené extrémisty. Nedokážu si představit, co by se v tomto ohledu, kdy jeden říká nepomáhejme Ukrajině a druhý rovnou hraje ruskou notu, s naší zemí dělo.
Kolik peněz by šlo asi na obranu, na boj s kyberhrozbami, s dezinformacemi, z nichž sami Babiš s Okamurou těží, atd, atd…
„
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
